Pobyt dětí na chatě Horní černá Studnice v roce 2011 se nesl ve znamení hry geocachingu, což je hledání ukrytých pokladů pomocí GPS navigace.
Doma jsem si na stránkách geocachingu našel nejblíže uložené cachky neboli schránky s ukrytým pokladem a pak jsme s dětmi vyrazili do terénu nějaké ty poklady najít. Jako první jsem vybral trošku složitější, zato nejbližší schránku, která je zhruba 400 metrů pod chatou za potokem. Dětem zářily oči, že budou hledat poklady tak ani moc neremcaly. První část pokladu děti našli celkem brzy, ale tam byl jen odkaz na druhou hlavní část. S pronesenou větou jednoho špunta ''to je na nic'' jsme začaly prohledávat celé okolí, ale bohužel bez výsledku. Takže první poklad = první neúspěch.
No nic, den ještě není u konce tak bychom se mohli vydat na cíl číslo 2. Ten se ukrývá někde u rozhledny. Teď už samozřejmě některé děti začali remcat, protože se jim nechtělo šlapat do kopce. Na rozhledně bylo občerstvení a potom se šel najít poklad. Zhruba 80 metrů pod rozhlednou jsme v lese objevili schránku. Takže děti radost veliká, já vůbec žádná protože mi v tom prodírání houští vypadlo koleno!! Po 5 minutách trčení v lese jsem koleno nahodil a šli jsme nahoru, kde jsme se rozhodli ještě pro 1 schránku. Ta se nacházela někde mezi rozhlednou a Beranama. Chvíli nám trvalo, než se nám tu zamaskovanou mršku podařilo najít, ale dali jsme jí a spokojeni se odebraly směr chata.
Za ten týden se nám podařilo najít 6 schránek. Našli bychom jich víc, ale na 3 dny nás počasí zavřelo na chatě. Popravdě 3 dny zavřený na chatě s 10 dětmi je docela mazec. Vymýšlet jim zábavu, hry a nějakou činnost aby se nenudily, dalo docela zabrat. Po dvou dnech kdy už mi došly nápady a nevěděl co s nimi, jsem zajel do Jablonce a koupil reproduktory k notebooku a udělal jim v pokoji kino. To mělo za následek půl dne klidu. Naštěstí další den se počasí umoudřilo, v noci přestalo pršet a mi mohli zase ven.
Výlet na Frýdštejn se také povedl. Po naplánování celé trasy, vybaveni mapou Jizerských hor, vyrazila výprava autobusem na Frýdštejn. Cesta pěšky zpět měla dělat krásných 10 km což se nám na utahání dětí zdálo akorát. Počasí nám přálo, bylo krásně slunečno. Hrad se dětem líbil, na vrchní věž ale vylezli jen 2 hrdinové, ostatní zůstali v půlce cesty na terase a měli problém slézt dolu. Cestou z hradu byla ještě zastávka na rozhledně Kopanina a pak už hezky po modré jak to bylo v mapě směr Černá Studnice. Po zhruba 5 km když se nám zdálo, že se nám kopec černý studnice vzdaluje a Ještěd nebezpečně přibližuje jsme zjistili že jdeme sice po modré ale na mapě tato modrá je žlutá. Takže teď nám nezbylo nic jiného než se chytnout orientačního bodu kopec Černá Studnice a jít podle něj nejkratší cestou na silnici a pak už jsme podle mapy trefili. Po spočítání cesty navíc nám vyšlo, že procházka dělala krásných 18 km, to ale nebyly utahané jen děti ale i my. Výlet se nám zase povedl!
Myslím, že se dětem na chatě líbilo a už se těší, co jim připravíme za překvapení příští rok .-) Pobytu se zúčastnilo 10 dětí a 5 dospělých.